|
|
Role otce v rodině s dítětem s mentálním postižením
Slabá, Magdalena ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí otce v rodině s dítětem s mentálním postižením. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje informace o roli otce a muže v rodině s dítětem s mentálním postižením. Část praktická je založena na průzkumu provedeném pomocí internetového dotazníku zaměřeného na otce dětí s mentálním postižením. Druhou částí výzkumu byly navazující fenomelogické rozhovory s otci dětí s mentálním postižením. Cílem průzkumu je popsat a zachytit zkušenosti těchto mužů.
|
|
|
Zkušenosti matek dětí s těžším mentálním postižením
Man, Vojtěch ; Tomášková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Geissler, Hana (oponent)
Práce se zabývá zkušenostmi matek dětí s těžším mentálním postižením. Shrnuje problémy a dopady, které má každodenní péče na život matek a jejich rodinu. Je zde uveden soupis sociálních dávek sloužících k finančnímu zajištění péče o dítě a sociálních služeb, které matkám pomáhají při péči a integraci dítěte s postižením v rámci jeho možností. Součástí práce je i kvalitativní výzkum, pomocí něhož autor v osmi rozhovorech s matkami dětí se středně těžkým nebo horším mentálním postižením zjišťuje jejich názory na lékařskou péči, chování rodiny a okolí, zkušenosti s jednáním na úřadech a využíváním sociálních služeb. Dochází k závěru, že důležitými faktory pro zvládnutí péče o dítě s postižením jsou soudržnost rodiny a dostatečná informovanost ze strany profesionálů o možnostech, které mohou matky využívat. Klíčová slova Dítě s mentálním postižením, mateřství, rodina, péče o dítě, sociální dávky, sociální služby.
|
|
|
Role asistenta u dětí s Downovým syndromem v mateřské škole
CMUNTOVÁ, Markéta
Začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných mateřských škol je aktuální a velmi diskutované téma. Díky inkluzi se mohou postižené děti začlenit do vzdělávání v běžných mateřských školách. Bakalářská práce mapuje úlohu asistenta pedagoga v jednotlivých etapách začleňování dítěte s Downovým syndromem do mateřské školy. Teoretická část přibližuje problematiku pedagogické asistence, její význam, cíle a pojetí. Dále je popsán pojem asistenta pedagoga, jeho legislativní rámec profese, kvalifikační předpoklady a jednotlivé činnosti asistenta pedagoga a pojem mentálního postižení se zaměřením na Downův syndrom. V praktické části práce jsou prezentovány výsledky kvalitativního výzkumu realizovaného v mateřských školách, ve kterých jsou nebo byly začleněny děti s Downovým syndromem. Výzkum proběhl formou rozhovoru s otevřenými otázkami s pěti učiteli mateřských škol a pěti asistenty pedagoga.
|
|
|
Role otce v rodině s dítětem s mentálním postižením
Slabá, Magdalena ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí otce v rodině s dítětem s mentálním postižením. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje informace o roli otce a muže v rodině s dítětem s mentálním postižením. Část praktická je založena na průzkumu provedeném pomocí internetového dotazníku zaměřeného na otce dětí s mentálním postižením. Druhou částí výzkumu byly navazující fenomelogické rozhovory s otci dětí s mentálním postižením. Cílem průzkumu je popsat a zachytit zkušenosti těchto mužů.
|
|
|
Zkušenosti matek dětí s těžším mentálním postižením
Man, Vojtěch ; Tomášková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Geissler, Hana (oponent)
Práce se zabývá zkušenostmi matek dětí s těžším mentálním postižením. Shrnuje problémy a dopady, které má každodenní péče na život matek a jejich rodinu. Je zde uveden soupis sociálních dávek sloužících k finančnímu zajištění péče o dítě a sociálních služeb, které matkám pomáhají při péči a integraci dítěte s postižením v rámci jeho možností. Součástí práce je i kvalitativní výzkum, pomocí něhož autor v osmi rozhovorech s matkami dětí se středně těžkým nebo horším mentálním postižením zjišťuje jejich názory na lékařskou péči, chování rodiny a okolí, zkušenosti s jednáním na úřadech a využíváním sociálních služeb. Dochází k závěru, že důležitými faktory pro zvládnutí péče o dítě s postižením jsou soudržnost rodiny a dostatečná informovanost ze strany profesionálů o možnostech, které mohou matky využívat. Klíčová slova Dítě s mentálním postižením, mateřství, rodina, péče o dítě, sociální dávky, sociální služby.
|
|
|
Volnočasové aktivity dětí základních škol speciálních a základních škol praktických
LEPIČ, Jiří
V předložené bakalářské práci jsem se zaměřil na volnočasové aktivity dětí základních škol praktických a základních škol speciálních. Z teoretických východisek jednoznačně vyplývá, že smysluplné využití volného času mládeže je podmíněno mnoha faktory. Z odborné literatury je známo, že důležitou roli sehrávají jednak hodnoty a postoje, ale také prostředí, ve kterém mládež vyrůstá. Cílem bakalářské práce bylo zjišťování zda jsou rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních v Písku, Strakonicích a Milevsku dostatečně informováni o organizacích zabývajících se volnočasouvou aktivitou. Dále jsem se v této práci zaměřil na počet dětí, které se věnují organizovaným volnočasovým aktivitám a ve kterých organizacích tyto aktivity vykonávají. K výzkumu jsem použil tři druhy dotazníků. První dotazník byl určen pro rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních, druhý dotazník byl určen pro zaměstnance základních škol praktických a základních škol speciálních a třetí pro zaměstnance organizací zabývající se volnočasovou aktivitou. Výsledky, které jsem díky dotazníkům měl k dispozici jsem poté statisticky zhodnotil. Mnou sebraná data v Písku, Strakonicích a Milevsku vyvrátila hypotézu číslo jedna. Hypotéza číslo dva byla potvrzena v první části a ve druhé časti byla vyvrácena. Z vyhodnocených výsledků vyplývá následující závěr. Rodiče dětí základních škol praktických a základní škol speciálních v Písku, Strakonicích a Milevsku jsou nedostatečně informováni o organizacích nabízejících volnočasovou aktivitu. Tento fakt zapříčiňuje to, že děti základních škol praktických a základních škol speciálních navštěvují v nadpoloviční většině pouze zájmové kroužky pořádané školou i přes to, že by mohli vybírat z daleko širšího spektra zájmových kroužků, jelikož jejich rodiče jsou ochotni za tyto aktivity zaplatit potřebné finanční prostředky.
|
host ::
RSS.